Také od dobytí Mladé Vožice letos uplyne 600 let.
Po vítězství u Sudoměře 25. března Jan Žižka jako jeden ze 4 hejtmanů zakotvil na nově založeném Táboře, kde však nezůstal sedět – s prominutím – "na zadku". Jednooký hejtman byl i ve svých 60 letech nebývale akční. Sezimovo Ústí 30. března husité vypálili, aby pro ně z taktického hlediska nepředstavovalo problém.
Jedním z dalších cílů, které se dostaly do Žižkova hledáčku, byla právě Mladá Vožice. Proč? No, protože se sem stáhli poražení od Sudoměře, tzn. oddíly nesmiřitelného odpůrce husitů Mikeše Divůčka z Jemniště. A toto město spolu s hradem se mohlo stát v budoucnu vojenskou základnou rovněž namířenou proti Táboru. Toho si byl Žižka, který svému řemeslu opravdu rozuměl, velice dobře vědom. Rozhodl se proto tento opěrný bod nepřítele eliminovat.
V této souvislosti je však třeba připomenout, že Žižka klidně válčil i o velikonočním čase. Nebylo to proto, že byl neznabohem, ale právě naopak. Boj proti odpůrcům Božího zákona nezná přestávek. Na toto téma můžete v naší anketě připojené k tomuto příspěvku i hlasovat ...
Jednalo se však také o moment překvapení, neb nepřítel se třeba mohl domnívat, že by bylo málo pravděpodobné, že by Žižka zaútočil ve dnech nejdůležitějších křesťanských svátků. A přesto! Brzy nad ránem 5. dubna, na Velký pátek 1420 se Žižkovi podařil skvělý majstrštyk, když Mladou Vožici a její rozespalé nocležníky překvapil nečekaným a rozhodným útokem. Překvapený nepřítel byl dílem pobit a dílem zajat. Vzápětí dobyté město lehlo popelem. Mikeši Divůčkovi spolu se svými podhejtmany se podařilo ukrýt na místní hrad, jehož dobývání nebyl Žižka v dané chvíli vojensky schopen, takže by to nedávalo smysl. Zajatí husité od Sudoměře byli později vyměněni za zajatce z Mladé Vožice.
V čem spočíval hlavní význam dobytí tohoto města? Byla to především kořist v podobě zbroje a koní pro budovanou lehkou jízdu táborského vojska.