Přátelé, já jsem si úvodní dotaz přečetl hned, jak zde byl položen, ale jelikož o bitvě u Brna r. 1431 nic nevím, nechtěl jsem reagovat
. Poslední dobou opravdu nenalézám čas pro internetové diskuze. Teď tady padlo moje jméno a tak zkusím napsat svůj názor.
Když počátkem srpna 1431 vtrhla do Čech od západu vojska čtvrté kruciáty, zaútočil na jižní Moravu Zikmundův zeť rakouský vévoda Albrecht V. (Albrechtem II. se stal až po korunovaci na římského krále r. 1438). Dobýval města, pálil vesnice, rozháněl a pobíjel kališníky ... prováděl zkrátka takovou "obvyklou" válečnou činnost. Ze tří dobově blízkých pramenů se však nedočteme o žádné větší srážce, kterou by bylo možno nazvat bitvou.
Mnoho již bylo napsáno výše a budu asi něco opakovat, za což se autorům omlouvám
:
1) Bartošek z Drahonic
"V téže době vtrhl násilně s velkým vojskem na Moravu rakouský vévoda Albrecht, který měl tehdy za manželku dceru krále Zikmunda, krále římského, uherského a českého, kterýžto král dal tomu vévodovi věnem Markrabství moravské. Vévoda tehdy držel města Olomouc, Brno, Jihlavu, Hradiště, Znojmo, Pohořelice, Jemnici a mnohá jiná a tehdy ještě mocí dobyl jakousi pevnost zvanou Kyjov. Zajali tam přes padesát lidí a všechny je vydali na smrt. Tehdy povstala na Moravě jakási třetí sekta, říkalo se jim prostřední, protože chtěli, aby se zákonným pánům platily jen zákonné poplatky, jiná nespravedlivá břemena aby pominula, ale tělo Páně aby se podávalo prostým lidem pod obojí způsobou. Bylo prý jich shromážděno asi čtrnáct tisíc; pan vévoda je mocí zahnal z venkova a oni se utekli do některých hradů a měst." 2) Staré letopisy české
"Po tomto vítězství (u Domažlic, pozn. MP)
jeli Čechové na Moravu na Albrechta, vévodu rakouského, který s početným vojskem vtrhl na Moravu a dobýval ji a ničil, a zahnali ho za Dunaj".3) Enea Silvio Piccolomini, Historie česká
"Když uslyšel Albrecht, že kardinál (Julian) vtrhl do Čech, sebrav opět v rakousích vojsko, vedl je toho roku na kacíře a jal se dobývati opevněné město Přerov (munitum oppidum oppugnare). Dověděv se však o útěku kardinálově v srpnu po husitském vítězství u Domažlic, upustil od svého podniku a táhna nepřátelsky Moravou, jež mu nebyla poddána, zpustošil ohněm a mečem přes 500 vesnic. Dobyl a poplenil mnohá města, způsobil převeliké vraždění lidí."Další středověké prameny, které by Albrechtův nájezd na jižní Moravu v srpnu 1431 popisovaly neznám. Setkal jsem se i s názorem, že jihomoravské srpnové události bývají komoleny pod vlivem bitvy u Weidhofenu an der Thaya (Bejdov nad Dyjí) ze 14. října 1431, kde rakouské vojsko Albrechta V. zvítězilo nad vojskem táborským.
V jedné německé studii jsem se dočetl toto: "Für den Sieg Albrechts V. über die mährischen Utraquisten im August 1431 liegen keine glaubhaften Zahlen vor. Die Angabe von 6.000 Getöteten, welche der Brief an den Hochmeister, Palacky, Beiträge, Bd. II, Nr. 769, S. 247-248 macht, verdient wenig Glauben". (Pro vítězství Albrechta V. nad moravskými utrakvisty v srpnu 1431 nejsou k dispozici žádná věrohodná čísla. Údaj 6000 pobitých, který je uveden v dopisu velmistrovi (Palacký ...) je málo věrohodný.)
Albrechtovo vojsko v srpnu 1431 tedy pořádně vyplundrovalo velkou část jižní Moravy a pobilo spoustu kališníků. Když se po bitvě u Domažlic obrátilo na Moravu silné husitské vojsko, Albrecht se stáhl do Rakous. K žádné bitvě však tenkrát pravděpodobně nedošlo.
To je prosím můj aktuální subjektivní názor a rád ho změním, pokud někdo upozorní na existenci dobových pramenů, ze kterých by vyplývalo něco jiného
.