www.husitstvi.cz http://www.husitstvi.cz/forum/ |
|
bitva u Živohoště http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=10&t=2143 |
Stránka 1 z 1 |
Autor: | Iohannes Cladis [ 22.02.2012 - 18:53 ] |
Předmět příspěvku: | bitva u Živohoště |
Den sv. Linharta (6.11.) 1419. Je pozoruhodné, že to co, Vavřinec z Březové líčí jako drtivé vítězství 4000 slabě vyzbrojených táboritů (ještě před založením Tábora), vedených Břeňkem Švihovským a bratry Chvalem a Kunešem z Machovic nad elitou královského rytířstva v čele s Petrem ze Šternberka, Hyncem Ptáčkem z Pirkštejna, Janem Svídnickým z Chotěmic, Albrechtem z Koldic, syny Jana Michalce z Michalovic a kutnohorským rychtářem Václavem Donínským, vyznívá v Starých letopisech českých poněkud méně slavně: první voj byl rytířskou jízdou rozprášen a mnoho táborů padlo do zajetí, zbylí se opevnili na sucho kladenou kamennou zídkou na blízkém návrší a získávali čas vyjednáváním, přičemž zoufale čekali na příchod posil od Nového Knína (jejichž předvoj s pěti vozy byl zastrašen a stáhl se zpět). Teprve po nástupu celé knínské hotovosti královští před přesilou ustoupili, zajatce však odvlekli s sebou do Kutné Hory. |
Autor: | Jiří Motyčka [ 23.02.2012 - 00:10 ] |
Předmět příspěvku: | Re: bitka u Živohoště |
O vítězství nelze hovořit a drtivém už vůbec ne, snad pouze jako o nerozhodném výsledku, neb Petr ze Šternberka před posilou z Nového Knína byl nakonec nucen ustoupit. Vezmeme-li však v úvahu pouze houf Sezimoústeckých čítající něco kolem tří set lidí, tak ten utrpěl drtivou porážku, neb asi třetina z uvedeného počtu byla zabita, či upadlo do zajetí. Iohannes Cladis píše: ... královští před přesilou ustoupili, zajatce však odvlekli s sebou do Kutné Hory ... ..., kde skončili naházeni do šachty Tábor.
|
Autor: | Iohannes Cladis [ 23.02.2012 - 01:03 ] |
Předmět příspěvku: | |
Cituji Vavřince: "...usmrtili některé lehkooděnce z nich a zabili mnoho lepších koní královských, odrazivše královské od sebe, přišli do Prahy a byli od Pražanů s radostí přivítáni." O vlastních ztrátách a zajatcích ani slovo... |
Autor: | Jiří Motyčka [ 23.02.2012 - 12:21 ] |
Předmět příspěvku: | Vavřinec(?) |
Já bych se tentokráte, co se týče právě Živohoště, Vavřince zrovna moc nepřidržoval. Proč? Jeho zpráva o střetnutí u Živohoště je podezřele strohá a vůbec se nezmiňuje o zásahu či podpoře ze strany "Knínských", ať už byla jakákoli. Obávám se, že i počet 4000 je přinejmenším diskutabilní, a to i kdybychom vzali v potaz Korandovy Západočechy (obecně posily z Knína) a připočetli je, přestože jejich funkce na bojišti byla "jen" odstrašující. Zároveň nevylučuju, že nějaké zanedbatelné šrámy utržilo i nakonec ustoupivší katolické vojsko. |
Autor: | Iohannes Cladis [ 15.06.2012 - 10:35 ] |
Předmět příspěvku: | Záhadná bitva u Ostromeče (Živohoště) |
Ve starší literatuře jsem narazil na tvrzení, že vůbec prvním husitským vítězstvím byla bitva u Ostromeče v roce 1419. Nikde se mi však nepodařilo nalézt nic bližšího, naopak většinou čtu, že hrad Ostromeč byl založen až o pět let později (1424) a že po bitvě u Lipan byl dobyt a vypálen 22.5.1435 Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna a Janem Sádlem z Kostelce. Nemáte někdo další informace? |
Autor: | Vejr [ 11.05.2013 - 23:26 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Záhadná bitva u Ostromeče |
Podle mne jde o jiný název bitvy u Živohoště v listopadu 1419 ... |
Autor: | Martin Picek [ 12.05.2013 - 15:53 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Záhadná bitva u Ostromeče |
Ano, určitě půjde o bitvu u Živohoště datovanou 6. listopadu 1419. Rozhodně ji za záhadnou můžeme považovat, protože prameny jsou jako obvykle velice skoupé a skutečný průběh boje lze stěží rekonstruovat. V popisech starších historiků jsme se zpravidla dočetli, že se zde skupina husitských poutníků ubránila královské jízdě tím, že postavila zídky nasucho kladené, které je ochránili. A my jsme vymýšleli, kterak a kde by asi bylo možné posbírat vhodný kámen a rychle postavit zdi, které by koně nepřeskočili a které by nespadly už před jejich dusotem ![]() Daleko důležitější, než vlastní bitva mi přijde popis v SLČ, který poněkud přibližuje vojenskou situaci kališnické strany v počátcích revoluce. Když se husité chystali na celozemský sjezd v Praze, tak se u Žinkov shromáždily jejich síly z měst Plzně, Klatov, Domažlic a Sušice pod vedením Břeňka Švihovského z Dolan a bratrů Chvala a Kuneše z Machovic. A to zřejmě v "plné polní": "Tehdy se stalo, že se tu poprvé sešli se zbraní, v odění a s vozy. Neboť kněz Koranda kázal, že kdo se chce na tu pouť vydat, ať si sebou vezme sudlice na kozly, že kozlové chtějí okusovat štěpy." Přitáhli s vozy, coby jediným vhodným dopravním prostředkem pro přepravu zbroje, zbraní, zásob a hlavně lidí. Z těchto vozů pak bylo možné vytvořit i vozovou hradbu, nad jejímž používáním se žádný z kronikářů nepozastavuje a nepovažuje ji za nějakou novinku vzniklou na počátku husitské revoluce. Proč taky? Byla známa odnepaměti jako ohrazení vojenských táborů a její popis ve voj. řádu Jana Hájka z Hodětína (1413) jistě vycházel z aktuální reality české zemské hotovosti. Když se tedy těžce vyzbrojení západočeští husité dostali k Novému Knínu, zastihla je zpráva o tom, že nevelký houfec ze Sezimova Ústí se obává útoku královského vojska vedeným Petrem ze Šternberka. Poslali jim tedy naproti ozbrojený houf na pěti vozech. Kolik jich asi mohlo být, když jeli na pěti vozech? 40 nebo 50? Nic moc ![]() Vítězem bitvy byla podle středověkých zásad ta strana, která strávila noc na bojišti, tj. v našem případě husité. Skutečně podivná bitva ![]() |
Autor: | Jiří Motyčka [ 02.04.2019 - 10:42 ] |
Předmět příspěvku: | Re: bitka u Živohoště |
Iohannes Cladis 22. 2. 2012 píše: Den sv. Linharta (6.11.) 1419. Domnívám se, že nazrál čas konečně po 7 letech, v předvečer 600. výročí, průběh této bitvy doplnit a upřesnit ...(...) první voj byl rytířskou jízdou rozprášen a mnoho táborů padlo do zajetí, zbylí se opevnili na sucho kladenou kamennou zídkou na blízkém návrší a získávali čas vyjednáváním, přičemž zoufale čekali na příchod posil od Nového Knína (jejichž předvoj s pěti vozy byl zastrašen a stáhl se zpět). Teprve po nástupu celé knínské hotovosti královští před přesilou ustoupili, zajatce však odvlekli s sebou do Kutné Hory. Husité ze západních Čech a z okolí Sezimova Ústí se vydali do Prahy tak, aby se v metropoli objevili na počátku listopadu. Směrem k Živohošti se ti prvně jmenovaní pod vedením Václava Korandy st., Břeňka Švihovského z Dolan a bratrů Chvala a Kuneše z Machovic přiblížili k levobřežní Vltavě, kde přenocovali z 5. na 6. listopadu v Novém Kníně. Sezimoústečtí putovali po pravobřežní straně Vltavy a když se blížili k Živohošti, tak tu samou noc (z 5. na 6. 11.) zjistili, že se proti nim chystají oddíly Petra Konopišťského ze Šternberka, Jana Ptáčka z Rataj, Jana z Chotěmic, Albrechta z Koldic, synů Jana st. z Michalovic a kutnohorského rychtáře Václava z Donína, aby jim přehradily cestu na Benešov. Jakmile to Sezimoústečtí zjistili, neprodleně vyslali spojku k Západočechům do Nového Knína, aby jim poslali pomoc. Západočeští husité přebrodili Vltavu s 5 vozy 6. listopadu ráno. Ale to už Sezimoústečtí museli podstoupit první fázi bitvy, která pro ně skončila tragicky. Katolické vojsko rozrazilo husity na dvě části ještě před tím, než by se stihli spojit se svými spolubratřími ze záp. Čech, brodivšími Vltavu. Na bojišti zůstalo několik mrtvých a údajně 96 zajatců bylo odvlečeno do Kutné Hory, kde byl jejich osud zpečetěn. Zbytky sezimoústeckých husitů se spojily se západočeskými a zaujaly obranu za zídkou nasucho postavenou z kamení. Šternberk usoudil, že dál pokračovat v bitvě již nemá smyl a bojiště - jistě velice nerad - opustil se svými zajatci. Do Prahy husité společně dorazili zřejmě 8. listopadu. Zbývá ještě zodpovědět otázku přesnější lokalizace bitvy. Jsou nabízena dokonce 3 místa, o nichž mluví prameny, či je zmiňuje moderní historiografie - uváděno směrem sever ![]() 1) hrad Ostromeč (Čornej, pozn. 257, str. 171) 2) vrch Červenka, 378 m.n.m. (Šmahel, starý letopisec se zmiňuje o návrší) 3) keltské oppidum Hrazany (Čornej, str. 221), mezi nimiž je vzdálenost přibližně 1.300 m (viz níže - 2 odkazy do map). Lokalitu u Hrazan by mohl potvrzovat archeologický výzkum, který objevil mj. něco, co by mohlo nasvědčovat základům narychlo zbudované kamenné zídky, a dále pak drobné artefakty a militárie z 15. století (mince, šipky, ...). Viz L. Jansová, Hrazany. Keltské oppidum na Sedlčansku, Praha 1965, s. 79-81. V současnosti okolí Živohoště vypadá docela jinak, zejména kvůli Slapské přehradě, takže dnes už by Vltavu v oněch místech západočeští husiti sotva přebrodili. Vesnice Živohošť na levém břehu Vltavy byla částečně zatopena přehradou (nynější tzv. "stará" Živohošť) a na pravém břehu vznikla Nová Živohošť. A u ní se právě nachází lokalita bojiště této bitvy z raného období revoluce. https://mapy.cz/turisticka?x=14.4131512&y=49.7502634&z=15&l=0&source=muni&id=4029 (Nová Živohošť, Ostromeč) https://mapy.cz/turisticka?x=14.4068212&y=49.7368964&z=16&l=0&source=muni&id=4029 (Červenka, Hrazany) Příloha:
|
Stránka 1 z 1 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ] |
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group http://www.phpbb.com/ |