V květnu 1421 vpadly slezské oddíly na Broumovsko a Policko. Slezané si zde počínali se zvířeckou krutostí, vypalovali obsazená území a husity vraždili bez rozdílu pohlaví, a to včetně dětí. Z Čech tohoto nepřítele v polovině června 1421 vytlačily až oddíly Hynka Krušiny z Lichtenburka a Čeňka z Vartenberka, kteří se obávali o svá východočeská zboží.

Součástí těchto vpádů do severovýchodních Čech, především na Hronovsko, byly i diverzní akce, které obsedantně inicioval vratislavský biskup Konrád IV. Olešnický, sveřepý nepřítel všeho husitského. A do těchto časů spadá událost, o níž nás informuje starý letopisec ve východočeské větvi SLČ, v textu "B": "Také téhož léta Slezané silně vtrhli do Čech v suché dni před sv. Václavem, vylákali Čechy na sebe, i obrátili se zase na ně i pobyli Čechů tu u Petrovic na 300."
V textu označeném "b" starý letopisec píše: "… téhož léta Němci porazili Čechy za Náchodem u Petrovic na půl třetího sta a žádného neušetřili, ten pátek v suché dni před sv. Václavem."
V obou citátech jsem si dovolil přeložit doslovnou citaci ze staré češtiny do češtiny novověké, aby tomu textu bylo lépe rozumět. Tzv. "suché dny" jsou postní dny středa, pátek (připomínka Velkého pátku) a sobota (připomínka Bílé soboty), suché dny se v církevním roce opakují 4x. Této bitvy se týkají podzimní dny 18. 19. a 20. září, tj. po svátku Povýšení sv. Kříže, jenž se slaví 14. září.
Málo známá bitva u Petrovic tedy proběhla v pátek 19. září léta Páně 1421. Všimněte si, že jeden citát týkající se pobitých husitů obsahuje číslovku 300 a druhý 250. Je to dáno specifikou SLČ, na jejíchž textech se podíleli různí autoři.

Co říká k této události moderní historiografie? V bitvě u Petrovic slezské oddíly podporované posádkami ze Žacléře a Broumova, porazili husitské vojsko. Bitva se udála 19. září 1421 a tento slezský vpád do tohoto prostoru byl součástí 1. fáze 2. křížové výpravy.
Hlavním pramenem k této události jsou tedy citované SLČ.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)