Ano, souhlasím.

U domažlické "bitvy" si nemyslím, že by onen zpěv měl až tak zásadní podíl. Spíše byl součástí celého efektu, ketrý husity doprovázel. Myslím, že velký vliv musela mít pověst, jež je předcházela, coby neporazitelného soupeře. Ten se najednou zjevil v dáli a křižáci měli možná strach, že se blíží samotní ďábli.

Kdoví, jaká antihusitská kampaň probíhala v říši, zejména, co si říkali obyčejní lidé, kteří zajisté tvořili páteř vojska.

_________________
Marcel Paška

Masivní.
Protihusitká agitace a propaganda v Říši i mimo ni byla nejenom před křížovými výpravami velice agilní, nepřátelská, nesmiřitelná, zavilá a mnohdy i demagogická. Proti tomu se husiti bránili většinou manifesty rozesílanými po celé Evropě.
Když byla 29. 3. 1431 papežem Evženem IV. obnovena klatba proti kacířským Čechům, veškeré diplomatické aktivity ztroskotaly a poté byla vyhlášena křížová výprava, tak husité vydávají 21. 7. tento manifest.

Myslím, že to není tak těžké uhodnout.
Podlehli výše zmíněnému masivnímu náporu oné agitace a propagandy, protože informace z druhé strany barikády chyběly, neboť manifesty se k nim pochopitelně nedostaly. A k čemu by taky takovému negramotnému a nevzdělanému človíčkovi pozdního středověky byly? Proto nebyl problém tyto lidi do války proti kacířům z tohoto důvodu případně i zverbovat.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

V ''Kronice česko-bavorské hranice I'' je na str. 146 popsáno, jaké někdy docela zbytečné věci tahali křižáci r. 1421 do Čech proti husitům:

''První křížovou výpravu řezenská rada vůbec neobeslala, na druhou poslala jenom ca 160 mužů, což představovalo pouhých 13% chebského kontingentu. Řezenský kontingent provázelo 28 vozů vezoucích vedle mouky, sýrů, naloženého masa, nasolených ryb, sádla i 6.400 l vína na 8 týdnů. Na speciálně upraveném voze přepravovali Řezenští dělo těžkého kalibru, které bylo před zahájením druhé kruciáty pod dohledem odborníků úspěšně zastříleno. Vedle tohoto ''puchsen wagen'' však obnášela veškerá řezenská artilerie pouze jedinou hákovnici. Nezkušenost s tažením podobného druhu se také obrážela v zbytečném přepychu a pompě, která snad měla dát zapomenout na absenci Řezenských v první křížové výpravě. Podle zachovaných městských účtů se vydaly značné náklady na výrobu honosných praporců, erbovních štítů, vymalování znaků na vozy a podobně. K polnímu stolování sebou dokonce vezli Řezenští ubrusy, ubrousky a číše s vyrytým městským znakem! Záhy měla městská rada poznat, že měla spíše investovat do najmutí ranhojiče a lékárníka, kteří pak byli v Čechách citelně postrádáni.''

Ty ubrusy a ubrousky byly nakonec asi lépe využity jako obvazy.

možná ne všechny věci které se příslušné pokladně účtovaly, byly také pořízeny nebo dokonce na výpravu vezeny. Problémy s financováním monstr akcí zvláště pak těch vojenských, jdou napříč staletími.

Na základě jistého rozhlasového pořadu, v němž se objevila věta "Husitská revoluce trvala zhruba 15 let, zlomit se ji pokusilo šest křížových výprav.", je třeba záležitost kolem počítání kruciát jednoznačně a transparentně uzavřít.
Pokusím se o to v jakési nepovedené tabulce.

"Šmahelovo" číslování:..................................................................................................."Čornejovo" číslování:
1. 1420 - Vítkov................................................................................................................................1. 1420 - Vítkov
2. 1421/1422 - Žatec/Německý Brod.......................................................2. 1421/1422 - Žatec/Německý Brod
.......................................................................................................................................................................................3. 1422 - pomoc obleženému Karlštejnu
3. 1427 - Tachov.............................................................................................................................4. 1427 - Tachov
4. 1431 - Domažlice.................................................................................................................5. 1431 - Domažlice

Pozn.: Vojenskou výpravu, která skončila porážkou v bitvě u Ústí nad Labem v r. 1426, nelze považovat za kruciátu.

Jak již bylo řečeno v předchozím, tento web se přidržuje "Šmahelova" číslování. Jiní přispěvatelé na tomto diskusním fóru mohou zcela svobodně používat číslování "Čornejova", ale pokud budou pro označení kruciáty používat pouze číslovku, bylo by vhodné na to upozornit.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Já se tradičně přidržuji Šmahelova číslování.

_________________

Mně osobně připadá "Čornejovo číslování" logičtější. Výprav bylo vyhlášeno pět. Že ta třetí ztroskotala a ničeho nedosáhla, to snad není důvod, proč bychom ji neměli počítat... Naopak si říkám, že to snad byl největší úspěch husitů proti křížové výpravě, že hlavně diplomaticky a ne zbraní dokázali zahnat křižáky na útěk...

Je až neuvěřitelné, jak životaschopné může být fatálně chybné číslování kruciát, které to saské tažení k Ústí nad Labem počítá jako třetí kruciátu v pořadí.
Naposledy jsem se s tím zcela náhodou setkal dnes v publikaci Dějiny Československa do r. 1648, vydalo SPN n. p., Praha 1990. Autorkou příslušné pasáže z kapitoly o husitství je doc. dr. Anna Skýbová.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Autor textu tohoto čísla Mgr. Jindřich Kačer o kruciátách na str. 13 píše:
"Ani jedna ze čtyř křížových výprav v letech 1420 – 1431 nedosáhla sebemenšího úspěchu, přičemž poslední dvě se rozpadly, když křižáci uslyšeli, že se husité blíží. Je pravda, že kališníci měli trochu štěstí, že se ve Francii zrovna plnou silou znovu rozzuřila stoletá válka, takže se rytíři z Anglie ani Francie nemohli účastnit."

Copak se nám to tady snaží Jindřich Kačer asi tak naznačit? Byli snad rytíři z Anglie a z Francie odvážnější než rytíři z Říše? Zůstali by snad rytíři z Anglie a Francie sami na bojišti v sevřeném šiku očekávajíce husitský příval, kdyby se všichni ostatní rozutekli? Na první pohled je patrné, že tento náznak jakési spekulace ztrácí oporu v relevantní analýze z oblasti pozdně středověkého vojenství.
Dovolím si připojit podobnou spekulaci z oblasti kontrafaktuální historie, avšak daleko pravděpodobnější. Jsem přesvědčen, že křižákům z kontinentální Evropy by nepomohli ani vojáci z ostrova Albionu nebo Francie, ani odjinud.

K tomu viz také ještě něco tady ...

P.S. A jinak, Jindro, kruciát bylo pět, ale to nevadí.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Existují nějaká konkrétní čísla o armádách?

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

Zprávy s čísly uvedenými v dobových pramenech jsou většinou velice zkreslené, o čemž se tady na fóru mluvilo již několikrát a v různých souvislostech.
Lze s větší či menší mírou pravděpodobnosti předpokládat tyto počty, které uvedu jen(!) jako příklad.

Vítkov (1420)
křižáci+pražské posádky věrné Zikmundovi: kolem 30.000, počet husitů koncentrovaných v metropoli nepřekročil císlo 10.000 (nejspíš kolem 9.000)

Tachov (1427), Domažlice (1431)
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=5899#p5899

(Ústí nad Labem - 1426)
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=4580#p4580

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Právě proto jsem se ptal na počty. Já jsem na základní škole v učebnici dějepisu viděl počet 60.000 v bitvě u Ústí nad Labem.

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

... ještě něco málo k 1. křížové výpravě, která ztroskotala na dvou Žižkových srubech, které nechal geniální taktik a stratég vybudovat na Vítkově hoře ...... a ZDE naleznete autorem tohoto příspěvku okomentovaný úryvek z výše uvedené buly, kterou do své kroniky opsal kronikář Ondřej z Řezna.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Jak si někteří z vás jistě ještě vzpomenou, tak v tomto vláknu probíhala debata na téma, kolik bylo vlastně kruciát. Nakonec jsme se na tomto webu dohodli a ustálili na Šmahelově číslování, tj. na počtu 4. "Vynechali" jsme tu na pomoc obleženému Karlštejnu v r. 1422, kterou do svého číslovaní zase započítává Čornej, jemuž tak pochopitelně vychází kruciát pět.

I soudobý pozorovatel z Říše nedaleko českých hranic kronikář Ondřej z Řezna v číslování kruciát výše uvedenou výpravu do uvedeného pořadí nezapočítává, i když píše o křižáckém vojsku, které bylo vypraveno na pomoc Karlštejnu.
Jako o třetí křížové výpravě píše o té, která utrpěla zdrcující porážku u Tachova v r. 1427 (viz kronika Ondřeje z Řezna).
Ale ještě se k této problematice vrátím ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Kardinál Branda di Castiglione († 1443), biskup v Piacenze, byl jmenován papežem Martinem V. legátem a latere ("od boku", papežský vyslanec v důležitých záležitostech poctěný obzvláštní důvěrou) a byl pověřen řešením husitského kacířství a bojem proti herezi nejen v Čechách, ale také v Míšni s působností pro celou Germánii.
Branda byl vybaven listinami od papeže, které nesou datum 13. dubna 1421. V těchto listinách papež vyzývá obyvatele Germánie, aby legátu pomáhali a všemožně ho podporovali. Branda byl také pověřen tím, aby započal velkou agitaci, která měla za cíl získat válečníky a podporovatele 2. kruciáty.
Jeden z výše uvedených listů obsahuje i papežovo nařízení o způsobu, jakým má být odpuštěno těm, kteří se pod korouhvemi s křížem vypraví do "svaté války" proti husitům.

Toto je část z mnoha papežových opatření, které kronikář Ondřej z Řezna ve své kronice mj. cituje:
"… Konečně aby pro ty, kteří byli již předtím opatřeni znamením životodárného kříže, se toto odpuštění a prominutí stalo tím dostupnější, čím zřetelněji uvidí, že se mohou zbavit břemene hříchů, dovolujeme z papežské pravomoci touto listinou tobě (kardinále Brando – pozn. JM) patriarchům, arcibiskupům a zvolencům, opatům a prelátům, jichž se to bude po ten čas týkat a které spolu s jinými schopnými knězi světskými i řádovými k tomu přibereš, abyste mohli neomezeně a libovolně poslouchat zpovědi všech znamenaných křížem pro tuto výpravu, kteří se chtějí vyzpovídat, a abyste jim mohli po pečlivém vyslechnutí zpovědi dát náležité rozhřešení a uložit spásné pokání za jejich hříchy a všechny zlé skutky, které spáchali, i kdyby vztáhli ruce na kleriky a mnichy nebo byli žháři a svatokrádci a i kdyby tyto hříchy byly tak veliké a nezměrné, že by kvůli ním měl být papežský stolec po právu žádán o radu ..."

Co z tohoto předlouhého souvětí lze vyčíst?
Křižák mohl klidně zabíjet i osoby duchovního stavu a když se řádně vyzpovídal, mělo mu být odpuštěno. Za svatokrádež se považovalo mj. např. zabití v kostele. Mezi duchovními, na něž lze vztáhnout ruku, jsou jmenováni i mniši, což by mohlo vypovídat o velkém neporozumění situace v husitských Čechách. Proč? Husité žádné kláštery nebudovali ani neměli, ale naopak je ničili, protože mnišské řehole neměly dle husitských exegetů (vykladačů Bible) v Písmu svatém nijaké opodstatnění. Žádní husitští mniši tedy neexistovali. Mohlo se to hypoteticky týkat snad jen katolických mnichů, kteří by přistoupili ke 4 pražským artikulům, a právě při tom nebo bezprostředně potom by byli přistiženi trestající rukou křižákovou. Lhostejno, zda uvnitř či vně sakrální budovy či stavby.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)