Platnost vypršela

Podceňovat husitské kopáče-ženisty bych si ani v náznaku nedovolil. A navíc - víra v to, za co bojují, nepomáhala jen vojákům a jejich velitelům. Jsem přesvědčen, že nepochybně pomáhala i oněm potenciálním kopáčům, kteří do následného boje ani nemuseli zasáhnout. A na to bychom neměli nikdy nezapomínat; nechci však objevovat Ameriku.

Mne jde však o něco jiného, zdánlivě docela prostého. Zda se to nechalo exaktně stihnout, neboť (ani) u Ústí, dle mého skromného názoru, nebylo toho času nazbyt, jak jsem se v předchozím snažil doložit a dále - kopat nemohli pochopitelně všichni, to by se ani nesehnuli.
To ale neznamená, že "škarpy" před vozovou hradbou vylučuji paušálně ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Platnost vypršela

Platnost vypršela

O tyto 3 lokality (ani jiné) se nepřu.
Mne jde v tomto tématu jen a pouze o to Ústí nad Labem a své důvody, k nimž se nehodlám vracet, jsem sdělil ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Platnost vypršela

Vrtá mi hlavou, proč Husité použili dvě vozové hradby za sebou? Píše se, že jich měli hodně, ale oni to předtím ani potom neudělali (nebo se o tom nepíše). Měli u Ústí opravdu víc vozů, než třeba u Tachova (i když tam se útok na vozovou hradbu nekonal)?

Saská vojska prorazila vozovou hradbu. Čím? Někde jsem četl, že dlouhými sekerami přeťali řetězy mezi vozy a pak je samotné převrátili - nevím, jestli to je pravda. Každopádně v hradbě udělali trhlinu. A pak se na ně snesla sprška střel a obula se do nich pěchota a jízda.

Husité stříleli z druhé vozové hradby. Byly to ale bojové vozy, nebo placní? Placní vozy běžně stavěli za vnější vozovou hradbu, mohla to být ona, kdo nepřátele zastavil.

Často se mluví o tom, že z bojových vozů udělali dvě linie. Hlavní problém vidím v tom, že první by byla odříznuta, pokud by zadní řada vozů byla také postavena do neprodyšného čtverce (obdélníku nebo tak ), komplikovalo by to i výpad husitské jízdy. Nebylo by prostě jednodušší postavit jednu dlouhou hradbu ze všech vozů jako vždycky?
A nebyly spížní (placní) vozy později letopisci předělány na bojové vozy?
Docela by mě to zajímalo.

Vyjádřím se pouze k něčemu, ostatní přenechám povolanějším ...

Tak rozhodně jich měli hodně!
Ale bylo zřejmě míň místa, tak tu hradbu zdvojili, než aby ten zbytek vozů ponechali vypřažené ležet někde ladem ...

... ale nikoli do hradby, takže IMHO stříleli z válečných vozů ...

... určitě bylo, ale viz výše, moje první replika.
Myslím, že otevřít dvojitou vozovou hradbu pro potřeby výpadu, je tím posledním problémem. Když nepřítel prchá, už nejde tolik o čas ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Právě dnes si připomínáme 585. výročí bitvy u Ústí nad Labem.
Myslím, že po tolika letech už můžeme směle zvolat: "Sláva vítězům a čest poraženým!" ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

No, podle Šmahela 3., str. 181 se Zikmund Děčínský z Vartenberka k husitům přidal již v průběhu husitské ofenzívy, jež směřovala do severozápadních Čech, tzn. už před bitvou, které se neúčastnil na straně interveční armády, tudíž nemohl být husity zajat. Zikmund se přidal ke kalichu z ryze pragmatických důvodů, aby ochránil své panství před husitských vpádem do tohoto regionu.
Podobně to potvrzuje i Čornej, str. 356.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Z těch dvou zmíněných knih jsem četl jen jednu. Nedomnívám se, že by se Zikmund z Vartemberka přidal k husitům již při tažení na sever, to by se asi prozradilo dávno před bitvou a do Blanska by vpuštěn nebyl. Pravdou asi bude, že udržoval kontakty na obě strany. K Ústí určitě přitáhl, o účasti v bitvě pravda nevíme a pak se přidal k vítězům. Srdcem byl katolík, ostatně již roku 1427 a 1429 se dostal do dalších bojů s husity.
Stranu podobojí bral jen jako možnost k loupežím na míšeňském a lužickém majetku. A jeho největším celoživotním protivníkem byl Jakoubek z Vřesovic, jehož prestiž prudce stoupala, a který získal po bitvě Ústí mezi své državy. A právě Zikmund dostal od krále na Ústí roku 1424 zápis. Pomáhat husitům v jeho zájmu moc nebylo, kromě pudu sebezáchovy---po bitvě.
Ale nejsem historik a je to jen můj úhel pohledu.

Přesto bych si dovolil přidržet se hypotézy Šmahelovy. Proč?
Pokud by se Zikmund Děčínský z Vartenberka obrátil ke kalichu těsně (toto příslovce je nesmírně důležité!) před příchodem husitů na jeho panství, mělo by to svoji logiku. Stejně se přece zachoval jeho "jmenovec" Čeněk z Vartenberka - avšak zrcadlově obráceně -, když se až na poč. května r. 1420 zase otočil jako korouhvička a přidal se na stranu Zikmunda Lucemburského, který 1. 5. vstoupil na české území v čele intervenční armády.
Je však také pravdou, že husitská ofenzíva před bitvou u Ústí, směřující do severních a severozápadních Čech, započala už na jaře r. 1426. Kdyby se bezprostředně poté Zikmund Děčínský k husitům přidal, bylo by velice obtížné to utajit. Je ale naopak možné - jak jsem naznačil výše -, že Zikmund s přechodem ke kalichu vyčkával co nejdéle, tzn. do doby, kdy už Blankenštejn byl takříkajíc defenzivně uzavřem okolnímu světu v očekávání nejhoršího ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tak jsem si prošel literaturu a dovolím si to shrnout.
Severní křídlo husitských vojsk pod vedením Jana Roháče z Dubé a hejtmana Královce vyrazilo začátkem dubna přes Ml. Boleslav do severních Čech. 7. 4. porazilo v poli českolipskou posádku. Katolíci se sjeli do Žitavy a na Lemberk a žádali o pomoc z Lužice--včetně Zikmunda z Vartemberka. Mezitím Roháč obsadil Bělou pod Bezdězem a koncem dubna Benešov nad Ploučnicí.
5. 5. rokují husitští velitelé v Mladé Boleslavi. Pak dobývají Mimoň a neúspěšně útočí na Ralsko.
Poté je obležena Česká Lípa, která 19. 5. 1426 kapituluje. Po uspořádání poměrů ( dostal ji příbuzný původního držitele Hynek Berka z Dubé na Jestřebí, který ze strachu včas přestoupil k husitům) vyráží husitské vojsko k Ústí nad Labem.
Zikmund z Vartemberka se k husitům přiklání podle Sedláčka po bitvě, podle novějších názorů --Šmahel+Čornej--před bitvou.
F. Kavka v knize Poslední Lucemburk... uvádí-- bohužel bez zdroje-- že Zikmund z Vartemberka se k husitům přidal POUHÝ DEN před bitvou.
(Že by po kontrole důkladně připraveného husitského postavení?? ).
Odvolávám tedy svůj předchozí názor, F. Kavka koresponduje plně s pozdějšími událostmi.

Ano,
to je podezřele na den přesné určení. Proto bych se raději přidržel toho obecnějšího, na němž jsme se v podstatě shodli.

... nebo měl v noci před tím živý sen, v němž ho navštívil archanděl Gabriel, aby mu vnukl myšlenku, že je třeba, aby eucharistii začal přijímat po obojí způsobou. Ale nechci to zlehčovat.

BTW.Všimněte si, přátelé, k podobným gestům se tady na fóru málokdo odhodlá, je proto třeba to ocenit.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Chcete si o bitvě u Ústí přečíst něco ze starší literatury, konkrétně z r. 1924? I to může být někdy poučné, i když text nepřináší nic nového (Prokopa Holého autoři jednou přejmenovali na Petra ), ba právě naopak:
http://www.digitalniknihovna.cz/svkul/view/uuid:7f1ffc60-1c4c-4c4c-a386-c55d0c1d985b?page=uuid:d8e4f96f-af05-11e5-aeb8-001b63bd97ba

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)