Dovolte, aby se k tomuto "nedorozumění", v němž se začíná pomalu ztrácet, vyjářila i moje nepatrnost. Úplně však tentokrát pominu, co o inkriminovaném datu 13. 7. píše, či nepíše Čornej.
Citace:
"... 13. července na sv. Markétu, připravili velitelé křižáků první útok proti pražským hradbám. Jeho účelem ale nebylo ještě prorazit opevněním až do města, nýbrž vyzkoušet reakci jeho obránců. Celý manévr provedl totiž pouze 'houf ozbrojenců', který přebrodil Vltavu a vjel na Špitálské pole, před východní opevnění Prahy. Křižáci jistě zkoušeli, jak budou reagovat husitští vojáci připravení ve městě i posádka táborů na hoře Vítkově. Když spatřili blížící se jezdce pod korouhvemi s křížem, nechali hlídky Pražanů vyzvánět na radniční zvony. Proti nepřátelskému houfci vyběhlo z bran množství ozbrojeného lidu, ale spontánní pokus husitů o odvrácení nebezpečí by skončil téměř jejich pobitím, kdyby z Prahy nevyrazily sešikované oddíly na pomoc. Protože záměrem křižáckého vojska nebylo podstoupit větší srážku, couvli jezdci k Vltavě, přes niž brodem přešli zpět do svého ležení. Cíl výpravy byl splněn. Zdálo se, že si křižáci ověřili možnost rozvinutí sil na Špitálském poli, na pláni táhnoucí se od Vltavy pod Vítkov a kus dál podle východních hradeb Prahy. Současně poznali, co by patrně na jejich útok učinili obránci. ..."
To napsal PhDr. Miloslav Polívka, CSc v 8. č. sešitů
Slovo k historii nazvaném "
Bitva na vítkově" (vydal Melantrich Praha, 1987) na str. 34.
Dá se říci, že obdobně popisuje onu "epizodu" před vlastní bitvou i Šmahel, který - zdá se mi poněkud v rozporu s Polívkou - dodává, že "
obránci ... projevili však více zmužilosti než organizované kázně, takže v chaoticky vedeném boji utrpěli citelné ztráty." (
Husitská Revoluce 3, str. 46)
(zvýraznění JM)