Jiří Motyčka píše:
BTW. Domníval jsem se - už nevím ani proč -, že jedna z mála věcí, na níž se s Klučinou shodneš, je právě to zpochybnění, že za hradbou všechno nemohlo bejt. Možná proto jsem se osmělil a dovolil si ... 
Já vim, ty ses osmělil a já zase dělal chytrýho
. A teď mne to trochu mrzí, neměl jsem to rozebírat ... jenže jsem za tím tušil toho Klučinu, tak mi to nedalo.
Jelikož jsem amatér a moje znalosti jsou vesměs kusé a povrchní, protože nemám přístup ke skutečným pramenům, tak riskuji jen velmi málo, že budu pranýřován za svoje chybné názory. U P. Klučiny, coby profesionálního historika, který podstatnou část své kariéry věnoval právě středověkému vojenství, jsou některé závěry překvapující právě pro jejich velice snadnou zpochybnitelnost. Třeba v případě P. Čorneje nebo T. Durdíka, to ovšem neplatí. Domnívám se, že to může být i tím, že Klučina příliš vychází z prací starších autorů a nechává se jimi hodně ovlivňovat, namísto aby vycházel z pramenů (v nichž by se, coby historik, měl umět orientovat) a ze starších prací se pouze poučil.
K přítomnosti koní uvnitř vozové hradby je velmi málo (mne dostupných) pramenů. Ale třeba ve Vídeňském rukopise, v oné mini-hradbě, koně namalováni jsou. Zde za stanem:
Hlavním argumentem pro koně v hradbě je jejich nutnost pro odtažení vozů po bitvě. Mimo hradbu by je nepřítel odehnal nebo pobil. Pak by trvalo velmi dlouho, než by se takové ztráty nahradily, pokud by vůbec šly v celém rozsahu nahradit
.
Argumentem pro koně mimo hradbu je údajný nedostatek místa pro ně.
Klučina to podkládá výpočtem pro obdélníkovou vozovou hradbu, jistě s hřebenovitě sraženými vozy
. Jeho představa spíše vychází ze starého zidealizovaného modelu: svítí sluníčko, je sucho a všude kam oko dohlédne rovina bez roklí a stromů, všechny vozy i koně jsou v poho, je dost času a tak se spočítají přesně vozy tak, aby vyšly na pěkný obdélníček. Žádný z vozů se nerozbije, protože pak by nešel obdélník uzavřít a žádný také nezůstane navíc, protože by kazil celkový dojem
A realita? Velmi špatné cesty, které se v dešti mění v potoky bláta už po projetí pár desítek vozů. Praktická nemožnost jet mimo cesty kvůli členitému terénu. Vozová hradba se musí budovat s velkým časovým předstihem, jinak hrozí, že se ji nepodaří dokončit a bude k ničemu. Je-li nepřítel nablízku, tak zvolený tvar hradby musí umožnit její sestavení i když určité množství vozů nestačí dojet. Obdélník nebo čtverec by budoval jenom blázen, protože při daném počtu vozů má mnohem menší plochu, než kruh či elipsa a je také mnohem náročnější na organizaci stavby. Též hřebenovité srážení, které není vůbec ničím podloženo
, by velmi zkrátilo obvod.
Argumenty pro moje závěry: máme vyobrazení hradby ve Vídeňském rukopisu a zvláště v Hausbuchu z Wolfeggu. Obě jsou do kruhu a vozy sražené normálně čely. Ta druhá velmi koresponduje s předpisy Albrechta Achilla.
Malý výpočet, coby pokus o obhájení koní nacpaných dovnitř hradby.
Vojsko má 120 vozů a 20 lidí k vozu, tj. 2400 pěších a k tomu 250 jezdců.
Vůz je dlouhý cca 3m, tj. když je srazíme do kruhu čelo na čelo (resp. kolo na kolo), dostaneme obvod minimálně 360m. Ale spíš větší, protože některé mezery jsou o něco větší, aby se vešlo dělo, ale pro jednoduchost počítejme s těmi 360m. Průměr hradby je tedy 114,6m a vnitřní plocha 10 318 m2. Koní (4 ks k vozu a 250 jezdeckých) máme 730. Předpokládám, že se uvazovali k zatlučeným kůlům a každému přidělím 3 m2, ... snad mne ochránci zvířat nebudou lynčovat
Koně tedy zaberou 2 190m2. Na lidi a vyložené zásoby mi zbývá 8 128 m2. K lidem budu mírnější a dám jim plácek na vyspání 2 m2, tj. 5 300 m2 včetně jezdců. Zbývá mi 2 828 m2 na zásoby vyložené z vozů, děla a na cesty. Ve skutečnosti ale budou hlídky před vozy a ve vozech pak zřejmě celé předepsané osádky. Část jízdy na hlídkách v širším okolí. Rovněž tak pěchota za vozy může stát sešikovaná a pak zaberou velice málo místa. Např. 400 můžů, 20 řad po 20-ti, zabere cca 16x16m, tj. pouhých 256 m2.
Domnívám se tedy, že se celé vojsko včetně koní vešlo do vozové hradby. Nešlo ale o žádné pohodové ležení, kde by byly stany a krčma, jak vidíme např. v Hausbuchu. Bylo to pouze pevné polní opevnění, kam se vojsko nacpalo a ubránilo. Na ploše tábora bylo obvykle zakázáno kopat jámy, což je vzhledem k množství lidí, koní a materiálu pochopitelné.
BTW. Koukal jsem na své staré příspěvky z r. 2006 a nepřijde mi, že jsem nějak výrazně pozměnil názory. Až se tomu sám divím
.
Normální pastva v podstatě ani u dlouhodobého tábora nepřichází v úvahu (krom pár prvních dní). Muselo se krmit dovezeným krmivem.
(Asi jo.)
