BTW.
Všimněte si, jakou náhodnou hříčkou se stala data obou citací. Tomu se říká kouzlo nechtěného. JM 1. 8. 2009 píše:
... Nejdříve se u Plzně objevily oddíly táborské obce "polem pracující" v čele s Janem Pardusem z Hrádku a Bedřichem ze Strážnice, následované hotovostmi Žatecko Lounského svazu a měst Stříbra, Domažlic a Klatov. ...
Martin Picek 8. 1. 2019 píše:
... Odhad husitských vojsk u Plzně je cca 15.000 mužů a můžeme zde najít kromě polních vojsk táborského (...) a sirotčího (...), také vojsko domácí obce táborské (...), vojsko žatecko-lounského svazu (pravděp. Jakoubek z Vřesovic), vojsko pražanů, kontingenty dalších kališnických měst. ...
U tohoto bych se chtěl přece jenom podrobněji pozastavit. Řeč je pochopitelně o té účasti, nikoli o těch datech. Obléhání Plzně se vojska Žatecko-lounského svazu účastnila zcela jistě, i když nevíme v jakém počtu, a to ani přibližně. Čornej však jeho počet u Plzně odhaduje na 1500 mužů s odkazem na Bartoškův údaj o celkovém počtu svazu z r. 1439, který dle katolického historika činil max. 4000 mužů. Kontingent svazu spolu s klatovskými tábory zaujal pozice severně od obleženého města (
Čornej, str. 86 - 88).
K účasti samotného Jakoubka z Vřesovic se vyjadřuje Boukal skepticky: "
Dne 15. července doprovodil Jakoubek legáty (Basilejského koncilu – pozn. JM)
do Chebu, kde se s nimi rozloučil. Zatímco spojené armády táborů a sirotků ve spolupráci s lounsko-žateckým svazem se tehdy pokoušely dobýt Plzeň, Jakoubek setrvával nejspíš doma na Žluticích, … (kam)
si nechal posílat peníze, zbroje a jiné zboží." (
Boukal str. 42)
zvýraznění: autor příspěvku